Datum: 30.8.1999Zdroj: www.euro.czAutor:

RUDÁ MAFIE V NEW YORKU

Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky, a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York Times letos 19. srpna zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.

Náhodný objev.

Před dvěma lety začala britská Národní služba pro potírání zločinu (NCIS) sledovat aktivity společnosti YBM Magnex se sídlem nedaleko americké Filadelfie. Tuto firmu založil významný představitel ruského podsvětí Semjon Mogilevič (viz článek na straně 46). Britové měli podezření, že podnik pere v Londýně a v Kanadě špinavé peníze. Vyšetřování případu přivedlo pracovníky NCIS ke společnosti Benex Worldwide, která měla svůj účet vedený u londýnské pobočky Bank of New York. Od října 1998 do března 1999 vyšetřovatelé na tomto kontě zaznamenali zhruba deset tisíc bankovních převodů. Celkovou částku vypočítali na 4,2 miliardy dolarů. Okamžitě jim došlo, že zřejmě narazili na Mogilevičovu pračku špinavých peněz a upozornili své americké kolegy. Banka ihned odvolala své dvě klíčové zaměstnankyně - Natašu Kagalovskou a Lucy Edwardsovou. Obě ženy se narodily v Rusku a pracovaly ve východoevropské divizi Bank of New York. Manžel Kagalovské (Konstantin) zastával v letech 1992 až 1995 post ruského zástupce v Mezinárodním měnovém fondu. Edwardsová se do Spojených států provdala v osmdesátých letech, aby se později rozvedla a znovu se provdala za ruského podnikatele Petera Berlina. Berlin je podle dostupných informací získaných deníkem The New York Times jediným majitelem a zároveň ředitelem společnosti Benex Worldwide.

Peníze na pomoc Rusku?

Minulý týden zabavily americké bezpečnostní orgány ze dvou účtů vedených u Bank of New York asi dvacet milionů dolarů. Obě konta patřily společnosti Benex. Jednotka pro potírání ruského organizovaného zločinu, kterou spolu s FBI založila newyorská policie, však podle zprávy deníku The New York Times prověřuje i další konta.

Oficiálně zatím FBI žádné vyšetřování nepotvrdila, nicméně Bank of New York ve svém prohlášení z minulého týdne sdělila, že spolupracuje s bezpečnostními orgány na "vyšetřování pohybů peněz pocházejících z Ruska . Ve čtvrtek byla o případu velice podrobně informována americká ministryně spravedlnosti Janet Renová.

Také ruská generální prokuratura minulý týden oznámila, že hodlá zahájit vlastní vyšetřování případu. Ruské úřady zároveň ujistily, že s praním špinavých peněz ve Spojených státech nemají nic společného.

Minulý pátek ovšem deník The New York Times zveřejnil informace, podle kterých procházely bankou špinavé peníze celý půlrok bez toho, aby je Bank of New York zaznamenala. Celkem devět účtů společnosti Benex Worldwide bylo totiž založeno mnohem dříve než v březnu 1998, jak se do minulého čtvrtka americké bezpečnostní orgány domnívaly.

The New York Times také v pátek informovaly o tom, že část vypraných peněz mohla pocházet z Mezinárodního měnového fondu, který v roce 1998 poskytl Rusku finanční pomoc ve snaze zastavit řetězové pády ruských bank a posílit rubl. Ministerstvo spravedlnosti se však podle důvěrných zdrojů amerického deníku zatím nedomnívá, že by skandál jakkoli souvisel s aktivitami Mezinárodního měnového fondu.

Noví Rusové.

Právě v Mezinárodním měnovém fondu získával své zkušenosti se světovým bankovnictvím Konstantin Kagalovskij (42), který zřejmě pomáhal při transferu peněz na účty společnosti Benex Worldwide. Když se po dvou letech ve funkci ruského zástupce u MMF Kagalovskij loučil se svými kolegy ve Washingtonu, kde fond sídlí, řekl jim, že jeho nový zaměstnavatel - ruská banka Menatěp Bank - bude jedním z pilířů transformace z komunismu do kapitalismu. Deník The Wall Street Journal minulý týden citoval tehdejší Kagalovského slova v tom smyslu, že Menatěp Bank bude pomáhat generovat prestiž a sílu rodícího se ruského soukromého sektoru.

Na první pohled se jeho slova brzy začala naplňovat. Kagalovskij se nastěhoval do luxusního hotelového apartmá s výhledem na Kreml a byl jmenován prvním náměstkem ředitele Menatěp Bank. Počátkem roku řekl na valné hromadě akcionářů, že Menatěp Bank se brzy stane významnou světovou bankou. Svým způsobem měl pravdu. Banka sice loni zkrachovala, ale nyní se stala předmětem vyšetřování v souvislosti s jedním z největších případů praní špinavých peněz v historii USA.

Kagalovskij působí v současnosti ve funkci místopředsedy představenstva ropné společnosti Yukos, kterou v roce 1996 zprivatizovala za velmi nejasných okolností právě Menatěp Bank.

Zajímavý je i příběh Kagalovského manželky Nataši. Narodila se v roce 1954 v tehdejším Leningradu, kde vystudovala orientální vědy. V roce 1979 emigrovala do Spojených států a na Univerzitě v Princetonu vystudovala obor zaměřený na Blízký východ. V roce 1986 nastoupila do Irving Bank, kterou v roce 1988 pohltila právě Bank of New York. V Irving Bank se Kagalovská seznámila s Lucy Edwardsovou.

Před sedmi lety byla Nataša Kagalovská vyslána do Ruska, aby spolu s dalšími americkými bankéři pomohla v komunismem zdecimované zemi vytvořit bankovní systém západního střihu. Její šarm a schopnosti ohromily v Rusku nejen americké poradce. Krátce po návratu ze své mise povýšila v roce 1992 Nataša - tehdy ještě Gurfinkelová na šéfku východoevropské divize Bank of New York. Ve svých sedmatřiceti letech se zdála být ženou na svém místě. Nejenže plynně hovořila rusky, ale dokázala pro banku zajistit v Rusku i velice lukrativní obchody. Její "akcie posílily ještě tím, že si vzala někdejšího kremelského reformátora a později bohatého ruského podnikatele Konstantina Kagalovského.

"Každý ji znal, řekl v rozhovoru pro The New York Times bývalý předseda jedné významné západní banky, která intenzivně obchoduje s Ruskem. "Byla to jednička, především díky svému manželovi, dodal.

Před deseti dny se však její hvězdná kariéra zhroutila. "Je to vážná věc. Řekli mi, abych s nikým o ničem nemluvila. Je mi to všechno moc líto, řekla Kagalovská minulý týden v krátkém telefonickém rozhovoru pro The New York Times.

nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York Times letos 19. srpna zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun. Globální kampaň.

Skandál zřejmě výrazně ovlivní prezidentské kampaně jak ve Spojených státech, tak i v Rusku. Tím, kdo může hodně ztratit, je především prezidentský kandidát Demokratické strany a dosavadní americký viceprezident Albert Gore. "Gore byl hlavním mužem pro styk s Ruskem. Jeho politika byla čiré neštěstí. Podařilo se mu nalít miliardy dolarů do rukou kleptomanů, řekl minulou středu v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal Goreův rival, miliardář Steve Forbes, kandidující za republikány.

Také vlivný reportér a komentátor deníku The Washington Post David Ignatius minulou středu ukázal prstem právě na Gorea jako na hlavního advokáta pokračující finanční pomoci Rusku za každou cenu. Gore má úzké vztahy s bývalým ruským premiérem Viktorem Černomyrdinem, o němž americké bezpečnostní služby nějaký čas vědí, že je ve spojení s podsvětím. "Gore měl všechny informace, ale nechtěl je slyšet, uvedl v rozhovoru pro The Washington Post nejmenovaný vlivný člen vládní administrativy, který je obeznámen s tajnými zprávami o Černomyrdinových aktivitách. "Naše vláda věděla velmi dobře, co se v Rusku děje, dodal vládní úředník.

Podobná situace panuje i v Rusku. Okamžitě po zveřejnění článku o praní peněz ruských zločinců v newyorské bance se případu chopil i ruský tisk. Různé noviny o něm referovaly vždy podle toho, komu z vlivných mužů ruské politické scény zrovna podléhají. Tisk loajální Borisi Berezovskému, který má blízko k mocenské skupině okolo prezidenta Jelcina, připisoval spojení s Rudou mafií moskevskému starostovi Juriji Lužkovovi. Ten už dal jasně najevo, že po Jelcinově odchodu hodlá právě on spolu s bývalým premiérem Jevgenijem Primakovem ovládnout Kreml. Lužkov si ovšem útok nenechal líbit, a tak jemu oddaní novináři zase skandál spojili s Berezovským.

Anglicky psaný týdeník The Moscow Times ovšem minulý týden zveřejnil názor penzionovaného agenta FBI Jima Moodyho, který dlouhou dobu pracoval právě na ruských mafiích. Moody nebyl ochoten potvrdit, že by měla Rudá mafie vazby na kohokoli ze zmíněných prezidentských kandidátů.

Zpět na seznam zpráv