Datum: 1.3.2002Zdroj: www.lidovky.czAutor:

Carla del Ponte - Anděl pomsty

Zaútočila na italskou mafii i na špičky v Kremlu. Teď dostala před soud Miloševiče. Řada vlivných lidí si přeje její konec.

Čeho má hlavní žalobkyně tribunálů OSN pro bývalou Jugoslávii a Rwandu Carla del Ponte dost a dost, jsou vlivní nepřátelé. Během své kariéry honila nejen balkánské válečné zločince, ale šetřila i korupční aféru příbuzných Borise Jelcina, odhalila nelegální praktiky izraelské tajné služby Mossad ve Švýcarsku a spolu s proslulým italským soudcem Giovannim Falconem se snažila zabránit mafii v praní špinavých peněz skrze švýcarské banky. Mafie Falconeho zabila, u ní se o to pokoušela. I proto je jediným člověkem ve Švýcarsku, který má neustále státní ochranku. Del Ponte ale tvrdí, že prostě jen dělá svou práci.

Malá, energická žena je ve svém boji za spravedlnost nesmírně houževnatá. Dostala před mezinárodní válečný tribunál první opravdu velkou rybu v Evropě od dob Norimberského procesu - Slobodana Miloševiče. Přesto stále není spokojená. Chce, aby byli souzeni i další, v čele s někdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem a jeho pravou rukou, velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem. Celkem plánuje, že obviní 130 lidí - Srbů, Chorvatů i bosenských Muslimů. Také proto britský The Observer nazval 55letou Carlu del Ponte ńandělem pomstyń. Postavení Miloševiče před soud v Haagu si doslova vyvzdorovala. Po převratu v Srbsku se zle hádala s novým jugoslávským prezidentem Vojislavem Koštunicou, který odmítal svého předchůdce vydat: ńKoštunica se mi nelíbil, útočil na mě řadou nespravedlivých obvinění. Představuje minulost a Jugoslávie potřebuje budoucnost,ń prohlásila loni. ńPokud někdo chce destabilizovat situaci v této zemi, musí se chovat jako Carla del Ponte,ń kontroval Koštunica. Žalobkyně tedy začala tlačit na smířlivější představitele Srbů v čele se srbským premiérem Zoranem Djindjičem. Používala metody cukru i biče - za spolupráci s tribunálem slibovala lepší politické postavení země i podporu Západu, při jejím odmítnutí pak hrozila izolací Srbů a zastavením pomoci. Ostře napadla i každé zaváhání Evropanů, Američanů a svého zaměstnavatele OSN. Dosáhla svého, Djindjičova vláda Miloševiče zatkla a poslala do Haagu, kde čelí obvinění z genocidy. ńJe cynická. Vše lidské je jí cizí. Je loutkou v systému obvinění, které proti mě bylo zkonstruováno. A vyhlásila už i rozsudek,ń rozčiloval se bývalý diktátor při začátku procesu v půli února.

Chci být hlasem obětí

ńDůležité je, abychom nikdy nezapomněli na oběti. Chci být hlasem obětí tak, aby viděly, že spravedlnost existuje. Chci stále stejným způsobem pokračovat v této práci. Ta sice nadělá mnoho nepřátel, ale to nevadí,ń zdůrazňuje del Ponte. Je skutečně prvním hlavním žalobcem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který vnesl do své práce něco více než suché paragrafy - pochopení pro nezměrnou tragédii obětí války. Zvláštní pozornost přitom věnuje zločinům na ženách a dětech. Miloševi† je největší rybou, kterou mohla na Balkáně chytit do své sítě, ale před soud se snaží dostat i ostatní viníky. ńNikdo o Karadžičovi neví. NATO nic neví, SFOR už vůbec ne. Jsou sice na místě, ale nevědí vůbec nic,ń rozčilovala se nedávno. Severoatlantickou alianci doslov a sjela i za to, že nespolupracuje s jejím týmem při vyšetřování případných válečných zločinů během posledního konfliktu v Makedonii. Podle nizozemské agentury ANP, která se odvolává na jednoho z vyšetřovatelů haagského tribunálu, chtěla dostat před soud i bývalého chorvatského prezidenta Franja Tudjmana. Ten však její obžalobě unikl - před více než dvěma roky zemřel. Velmi tvrdě se také pustila do zkvalitnění práce tribunálu OSN pro Rwandu. Když krátce po jejím nástupu osvobodil tribunál bývalého činitele rwandské vlády Jeana Boska Barayagwizu obviněného z vedoucí role při genocidě, která si v této africké zemi v roce 1994 vyžádala milion životů, byla vzteky bez sebe. ńJestliže tento dvůr nechá odejít pana Barayagwizu, může se klidně zavřít,ń prohlásila. Stejně jako ICTY zvýšil i ńrwandskýń soud pod jejím dohledem svou aktivitu. Přesto loni propustila pro nekompetentnost šest afrických a jednoho indického právníka. Ti del Ponte obvinili z rasismu, což ona důrazně odmítla s tím, že pro puštění se starali více o své zájmy než o potřeby tribunálu. Del Ponte tak zatím beze zbytku plní přání generálního tajemníka OSN Koffiho Anana, která vyslovil v září roku 1999 při jejím jmenování do čela obou mezinárodních tribunálů: ńHledal jsem silného a neohroženého hlavního žalobce. Jsem opravdu šťastný, že někdo s takovou zkušeností, odvahou, nezávislostí a právnickým profesionalismem jako paní del Ponte se tohoto úkolu ujal.ń

Boj s chobotnicí

Ohromná zarputilost zdobila drobnou Švýcarku vždy. Její přítel, někdejší italský vyšetřující soudce Giovanni Falcone, který stál v čele boje proti mafii, ji často s neskrývanou něžností označoval za ńzosobněnou paličatostń, což byla od tohoto muže opravdu velká poklona. Oba začali úzce spolupracovat už v osmdesátých letech, kdy del Ponte byla generální prokurátorkou ve svém rodném italsky mluvícím kantonu Ticino. Společně rozkrývali účty Cosa Nostry ve švýcarských bankách, přes které se italští mafiáni snažili proprat své peníze z nelegálních obchodů. Del Ponte se tak stala stejně jako Falcone jedním z hlavních nepřátel Cosy Nostry. Když byla v roce 1988 na návštěvě ve Falconeho letním domě, našla policie v jeho sklepě nálož přichystanou mafií - pro oba. O tři roky později nakonec Cosa Nostra Falconeho zabila, když vyhodila do povětří jeho auto. Někdejší mluvčí haagského tribunálu Paul Risley vzpomíná, že když ji v lednu roku 2000 oznamoval smrt Željka Ražnatoviče zvaného Arkan, velitele srbských polovojenských oddílů, zeptala se, kam byl střelen. Odpověděl jí, že do hlavy. ńDo hlavy tě zastřelí, jestliže předpokládají, že máš neprůstřelnou vestu,ń reagovala. ńV té chvíli jsem pochopil, že to je žena, pro níž se stala hrozba, že ji zabijí, součástí její práce,ń popisuje Risley. ńNejde o odvahu, je to práce jako každá jiná,ń říká del Ponte. Jenže adrenalin v krvi potřebuje stejně mocně jako své nezbytné cigarety. Když má pocit, že se jí ho přeci jen nedostává, jezdí automobilové závody. Jediné, co jí dělá skutečné starosti, je bezpečí jejího už dospělého syna (manžela nemá, je rozvedená).

Je to neřízená střela

Italská mafie a řezníci z Balkánu nejsou rozhodně jediní, kterým del Ponte leží v žaludku. Švýcarské bankéře i mnohé politiky deprimovala její letitá a také dosti úspěšná kampaň v rámci boje proti organizovanému zločinu za omezení bankovního tajemství ve Švýcarsku. Za to, že narušila švýcarské bankovní status quo, ji začali ve finančních kruzích přezdívat ńneřízená střelań. Jako švýcarská generální prokurátorka (historicky první žena v této funkci) potupila v roce 1998 izraelskou tajnou službu Mossad, když její tým zatkl jednoho z izraelských agentů a odkryl dalších pět během jejich špionážní akce. Bez dlouhého rozhodování přikázala zmrazit podezřelé švýcarské bankovní účty bývalé pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové, bratrovi někdejšího mexického prezidenta Raúlovi Salinasovi nechala zabavit 118 milionů dolarů pocházejících z obchodu s drogami. Vyšetřovala i teroristické útoky ve světě, jejichž obětí se stali občané Švýcarska (například v roce 1997 masakr v egyptském Luxoru). Mimořádně mocné nepřátele si nadělala mezi ruskou ńvěrchuškouń, když před necelými třemi roky obvinila vysoké ruské politiky a podnikatele z okruhu exprezidenta Borise Jelcina z korupce. Hlavním obviněným byl někdejší finanční šéf ruské prezidentské kanceláře Pavel Borodin, který údajně přijal úplatky v souvislosti s rekonstrukcí Kremlu od švýcarské stavební firmy Mabetex. Celá záležitost nakonec přerostla v ohromný korupční skandál s tajnými konty plnými peněz z úplatků či z rozkradené pomoci Mezinárodního měnového fondu určené pro ruské reformy. Do aféry byl zapleten sám Jelcin, jeho dvě dcery, blízký přítel Jelcinovy rodiny podnikatel Boris Berezovskij a mnozí další. ńKdyž jsem zjistila, že existuje ještě spousta dalších účtů, začala jsem se domnívat, že staví úplně nový Kreml - ze zlata. Jela jsem se tedy podívat, ale ne, nebyl zlatý,ń líčila před dvěma roky na mezinárodním ekonomickém fóru v Davosu. Zlí jazykové tvrdí, že del Ponte byla kvůli rozpoutání této aféry na tiché přání Moskvy (ta Švýcarku vinila, že se vměšuje do ruských vnitřních záležitostí) odstraněna, respektive ńvyhozena výšeń do čela žalobců v mezinárodních válečných tribunálech. Tím si ale Rusko jako dlouhodobý spojenec Slobodana Miloševiče rozhodně nepomohlo.

Zpět na seznam zpráv