Datum: 24.5.2002Zdroj: www.mojenoviny.czAutor:

10 let po smrti Falconeho: mafie nevraždí, ale počítá

ŘÍM - Několik tisíc podnikatelů, soudců, politiků, novinářů či jen náhodných kolemjdoucích se v 80. a počátkem 90. let 20. století stalo obětí italské mafie. Snad nejznámější z nich byl soudce Giovanni Falcone, jemuž se boj s touto zločinnou organizací stal osudným 23. května 1992. Následovala tvrdá policejní ofenzíva, která měla konečně na své straně i hlasitou podporu veřejného mínění. Dnes již mafie nepreferuje krvavé praktiky, do hospodářských a politických kruhů se však tiše infiltruje i nadále.

V ulicích sicilského Palerma, považovaného za neoficiální sídlo italské mafie, už sice několik let vládne klid, především však díky tomu, že obchodníci poctivě platí takzvané pizzo (výpalné). Kromě tradičních sfér zájmu - obchodu s drogami, zbraněmi či ženami - vydělává mafie také na ilegální migraci či na zpracování jedovatého odpadu a proniká na internet. Podniky kontrolované mafií se podle odhadu sdružení italských obchodníků na italském hrubém domácí produktu podílejí asi 15 procenty.

Změna strategie souvisí mimo jiné s výměnou ve vedení nejaktivnější odnože italské mafie, sicilské Cosa Nostry. Organizátora atentátu na soudce Falconeho Salvatora Riinu, přezdívaného Bestie, který byl v lednu 1993 zatčen, vystřídal ve funkci bosse bossů Bernardo Provenzano. Devětašedesátiletý ostřílený mafián, který policii uniká již 40 let, zahájil modernizaci své organizace, vědom si skutečnosti, že pro mafii jsou nejdůležitější peníze.

Do sítě italského organizovaného zločinu stále častěji pronikají i ženy. Stereotypní představa o ženě mafiána, věrné, mlčenlivé a uctivé, se začala měnit poté, co přestalo být dodržováno pravidlo o nedotknutelnosti žen a dětí. Když počátkem 80. let vyhlásili italští vyšetřovatelé válku organizovanému zločinu a udavači začali porušovat pravidlo mlčenlivosti, zmizela i ostatní tabu. Ženské příbuzné jsou většinou donuceny okolnostmi nahradit muže, kteří jsou uvězněni či zabiti.

Poměrné klidné poválečné soužití italského státu s mafií se podařilo narušit soudci Falconemu (narozen v Palermu 18. května 1939). První velký úspěch zaznamenal v roce 1980, kdy palermský prokurátor Gaetano Costa podepsal příkaz vzít do vazby 55 mafiánů, vesměs členů známých místních klanů. Vítr do plachet přidal odvážnému bojovníkovi s mafií zákon z roku 1982, který definoval trestné činy - jako například spolčení s mafií či praní špinavých peněz.

V roce 1984 Falcone přesvědčil Tommasa Buscettu, jednoho z nejvýše postavených členů mafie, ke spolupráci s vyšetřovateli. Buscetta prozradil strukturu mafie a mnoho dalších podrobností, což umožnilo první "maxiproces", při němž se v roce 1986 na lavici obžalovaných ocitlo 475 osob, mezi nimi boss bossů Michele Greco, odsouzený na doživotí. V roce 1988 následovaly další dva maxiprocesy s 80 a s 81 obžalovanými.

Falcone si svým odhodláním a neústupností, s jakou pronásledoval mafii, vysloužil nejen nenávist Cosa Nostry, ale i nepřízeň některých kolegů. V anonymních dopisech byl obviňován, že manipuluje mafiány, kteří spolupracují s vyšetřováním, a že získané informace využívá ve svůj prospěch. Několikrát byl "přeskočen" při jmenování do významných funkcí. V boji s mafií se cítil velmi často osamocen.

Život 52letého soudce Falconeho ukončila nálož, která vybuchla 23. května 1992 na dálnici poblíž Palerma. Z podílu na atentátu, při němž zahynula i jeho žena Franceska Morvillová (46), rovněž soudkyně, a tři muži policejní ochranky, bylo v září 1997 odsouzeno 24 mafiánů na doživotí (mezi nimi i Riina) a šest dalších k vězení od 15 do 26 let. Někteří z nich již byli propuštěni za spolupráci s justicí při usvědčení dalších mafiánů.

Vražda Falconeho a jeho nástupce Paola Borsellina (v červenci 1992) přispěly k přitvrzení války s mafií. Kromě dopadení dlouho hledaného a obávaného Riiny bylo zatčeno mnoho dalších "menších ryb". Legislativní norma zavedla statut kajícníků, kteří za určité výhody (malý plat i odchod s rodinou do zahraničí) spolupracují s justicí. Pod ochranou policie se během uplynulého desetiletí ocitlo asi 7000 bývalých členů mafie. Vláda na jejich bezpečnost vydala asi 140 miliard lir (2,2 miliardy korun).

V 90. letech začalo být také jasnější, jak silné vazby mají mafiáni v politice. Byla zahájena řada soudních řízení, v roce 1996 stanul například na lavici obžalovaných i bývalý italský premiér Giulio Andreotti. Proces, v němž je obžalován ze spolupráci s mafií, ještě neskončil.

Zpět na seznam zpráv