Datum: 12.3.2003Zdroj: www.idnes.czAutor:

Srbská vláda má viníka atentátu

Televizní záběry ukazují ochranku, jak ukládá postřeleného premiéra těsně po útoku do auta. (12. března 2003) Atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiče zorganizoval bývalý velitel speciální policejní jednotky Milorad Lukovič zvaný Legija. V oficiální zprávě to sdělila srbská vláda s tím, že Lukovič vede skupinu, která chce zastavit boj proti organizovanému zločinu. "Zabitím premiéra se tito lidé pokusili zažehnout v Srbsku jiskru strachu a chaosu," stojí v komuniké.

Po atenátu je v Srbsku výjimečný stav

Prozatímní srbská prezidentka Nataša Mičičová vyhlásila výjimečný stav. Kabinet ji o to požádal po poledním atentátu na premiéra Zorana Djindjiče. Politik byl zavražděn poblíž úřadu vlády v Bělehradu. Zasáhly ho dvě střely, údajně vypálené ostřelovačem z větší vzdálenosti.

"Zavraždění předsedy vlády Zorana Djindjiče představuje ohrožení bezpečnosti Srbska, svobody a práv občanů a fungování státních orgánů," oznámila v televizi a rozhlase prezidentka.

Výstřely padly před budovou vlády

Rozhlasová stanice B-92 uvedla, že výstřely zazněly kolem třičtvrtě na jednu, když Djindjič vcházel do budovy vlády. Střely zasáhly premiéra do hrudníku. Očití svědci tvrdí, že byli na místě zatčeni dva lidé, další byl při přestřelce zraněn. Okolí sídla vlády uzavřely početné policejní jednotky. Nejmenovaný lékař agentuře AP potvrdil, že Djindjič okamžitě podstoupil operaci. Už se ho ale zachránit nepodařilo. "Vláda navrhla vyhlásit v celém Srbsku výjimečný stav," oznámil po mimořádném zasedání kabinetu jeho místopředseda Nebojša Čovič, kterého vláda pověřila výkonem premiérských funkcí.

Premiér už jednomu atentátu unikl

Djindjič se stal pravděpodobně cílem atentátu už 21. února, kdy do jeho auta cestou na bělehradské letiště málem narazil nákladní automobil s rakouskou poznávací značkou. Útok premiér spojil se snahou kabinetu potlačit organizovaný zločin, který rozbujel za vlády Slobodana Miloševiče.

Atentáty namířené proti politikům nejsou v oblasti bývalé Jugoslávie nijak výjimečné.

Loni v červnu byl zastřelen jeden z šéfů srbské policie Boško Buha. V únoru roku 2000 zemřel na následky střelných zranění jugoslávský ministr obrany Pavle Bulatovič. V květnu téhož roku zahynul při atentátu Boško Peroševič, šéf provinční vlády v severosrbské provincii Vojvodina. V červnu přežil už několikátý útok opoziční předák Vuk Draškovič.

Politik měl mnoho nepřátel

Djindjič se stal premiérem po předčasných parlamentních volbách v prosinci 2000. Zanedlouho se projevily jeho neshody s prezidentem Vojislavem Koštunicou. Nacionalisticky zaměřený Koštunica obviňoval kabinet, že je zkorumpovaný a že málo bojuje proti organizovanému zločinu. V lednu vystoupil s kritikou, že vláda potlačila demokracii a demokratické instituce ztratily svůj smysl. Koštunica, který se netají svým odporem k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, nemohl Djindjičovi zapomenout vydání Miloševiče do Haagu. Pragmatik Djindjič nebyl příliš populární ani v samotném Srbsku. Nejvíce nepřátel si udělal na jaře 1999, když se po zahájení bombardování Jugoslávie uchýlil do Černé Hory. Média tvrdila, že utekl před nálety. Ve skutečnosti se obával o svou bezpečnost proto, že mu někdo vyhrožoval smrtí.

Djindjič byl také obviňován z údajných vztahů s podsvětím. Ty ale vždy vehementně popíral.Nepřátele si nadělal i mezi nacionalisty, ke kterým začátkem 90. let patřil. Nedávno například slíbil, že se pokusí zadržet bývalého armádního velitele bosenských Srbů generála Ratka Mladiče, který se prý skrývá v Srbsku.

Djindjič vydal Miloševiče do Haagu

Bývalý disident a filozof Djindjič byl v roce 1990 zvolen poslancem za Demokratickou stranu. Byl znám svou uvážlivostí, několikrát byl charakterizován jako "most mezi nacionalistickými tóny a demokratickými sliby".

Jestě v roce 1995 ale udržoval intenzivní styky s vůdcem bosenských Srbů a válečným zločincem Radovanem Karadžičem. Tvrdil, že má na politiku Karadžiče větší vliv než Miloševič. Pilně cestoval do Pale a podporoval touhu bosenských Srbů po samostatném státě. Později se od srbských nacionalistů distancoval. V roce 1997 se stal prvním nekomunistickým starostou Bělehradu. O tři roky později přispěl ke svržení Slobodana Miloševiče. Sám ho pak vydal mezinárodnímu tribunálu.Djindjič po sobě zanechal manželku a dvě děti.

POLITICKÉ VRAŽDY V EVROPĚ

2. 9. 1992 - Piotr Jaroszewicz, předseda polské vlády v letech 1970-80 - zavražděn společně s manželkou ve svém domě ve Varšavě.

25. 12. 1989 - Nicolae Ceaušescu, rumunský prezident - popraven po svém svržení lidovou revolucí.

28. 2. 1986 - Olof Palme, švédský předseda vlády - zastřelen ve Stockholmu.

Zpět na seznam zpráv