Datum: 3.5.2003Zdroj: PrávoAutor: Petr Uhl

Strach z Ruska a urážka Polska

Více než 600 Čečenců prohlásilo v posledních dnech na hraničním přechodu v Českém Těšíně, že chtějí v ČR požádat o azyl. Dostali vstupní víza, a když kapacita azylového zařízení v nedalekých Vyšních Lhotách nestačila, upravila cizinecká policie pro další žadatele jiný objekt v Čechách. Podmínkami pobytu v azylovém zařízení jsou ale Čečenci zklamáni. Mysleli si prý, že jsou lepší než v Polsku, kde už předtím žádali o azyl. České úřady zase vyslovily podezření, že odchod Čečenců z Polska někdo organizuje. V Polsku přitom Čečenci jen propadli panice, protože už od 1. července tam budou muset mít ruští občané víza a budoucí takzvaný tolerovaný pobyt tam nemá být spojen se sociální pomocí. České policii, spekulující o zločinných spolčeních, vládne sice vnitro a vláda, ale i tam se často setkáváme se spikleneckými teoriemi. Jádrem migrace je politická, bezpečnostní, ale také hospodářská situace Čečenska. Federální orgány v minulosti lidská práva skutečně porušovaly a ani dnes není vše v pořádku.

Zločiny státních orgánů je ostatně nutno posuzovat s větší přísností než řádění teroristů či banditů. V Čečensku ale už dávno není válka, ozbrojený odpor zdegeneroval do kriminálních činů. Lidem se tam žije těžko, avšak zločinnost, kterou Ruská federace nedokáže zatím potlačit, není důvodem k poskytnutí azylu. A tím méně je jím špatná osobní situace hospodářská či sociální. Žádost o azyl je nutno podle českého zákona zamítnout dokonce i tomu, kdo "mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, pokud se (jeho) obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu". Statisíce Čečenců žijí v jiných částech Ruské federace, mimo Čečensko. Ostatně obavy z pronásledování z důvodů národnosti nebo náboženství či pro politické postoje, které vyžaduje český zákon, mohli mít v Čečensku zejména ti, kdo pomáhali ozbrojenému boji, anebo Rusové, které islamističtí povstalci ze země vyháněli a jimž stát neposkytl ochranu. Ruští a ukrajinští občané stále cestují do Polska a Maďarska bez víz, to jen ČR pro ně zavedla víza zbytečně již v roce 2000, ke škodě vzájemných vztahů s Ruskem a Ukrajinou. Proto je ale v Polsku tolik běženců z Ruska.

Polsko je právním státem a pouhá čtyři procenta kladně vyřízených čečenských žádostí o azyl nikdo nekritizuje. Ale i v českém zákoně o azylu je jasné ustanovení, že žádost bude zamítnuta tomu, kdo přichází ze státu považovaného za třetí bezpečnou zemi. A to Polsko je. Zákon ale nestanoví, že z důvodu bezpečnosti třetí země lze odepřít vízum k azylovému řízení. Vnitro mohlo přesto vytvořit podmínky pro rychlé zamítnutí zjevně nedůvodných žádostí, nebo, řečeno slovy zákona, pro zastavení řízení okamžitě po jeho zahájení proto, že "k řízení o udělení azylu je příslušný jiný stát". Ministerstvo vnitra svým postupem urazilo Polsko. Čečence poškodilo - Polsko nyní odmítá ty, kteří se tam vrací, poukazujíc právě na to, že ČR platí v Polsku za bezpečnou zemi a oni se v Polsku azylového řízení vzdali. Náprava je nasnadě - vnitro může nyní zkrátit azylové řízení a vést je k zastavení. Těm, v nichž čeští úředníci vzbudili nepřiměřená očekávání, by mělo poskytnout humanitární azyl. Zároveň je nutno vyložit a později i změnit zákon tak, aby bylo možno žadatele o azyl přicházející z třetí bezpečné země již na hraničním přechodu odmítat.

Pro začátek by možná stačilo říci úředníkům, že už minula doba nekritické podpory svatého boje za svobodu a doba odmítání Ruské federace jako nedemokratické země a jejího prezidenta jako starého pracovníka KGB. A že se averze vůči Rusku nemá promítat do azylového řízení Čečenců. To by naopak přesvědčilo o správnosti azylové politiky i ty české občany, kteří zatím bohužel vidí v čečenských běžencích islámské fundamentalisty nebo zločince, známé u nás jako "čečenská mafie".

Zpět na seznam zpráv