Datum: 23.12.2003Zdroj: Hospodářské novinyAutor:

Organizovaný zločin v Srbsku dostal ránu, ale žije

Devět měsíců po atentátu na premiéra Zorana Djindjiče řekl jeho nástupce Zoran Živkovi†: "Organizovaný zločin v Srbsku už neexistuje." S tímto prohlášením srbská i evropská média polemizují, pravdou ale je, že podsvětí už není tak silné jako dřív. Spiknutí, jehož obětí se Djindji† stal, dalo podnět k nebývalému tažení proti srbskému podsvětí, které se za předchozích deset let autoritářské vlády Slobodana Miloševiče stalo hlavní hybnou silou ekonomiky i politiky státu. Mezinárodní izolace, operace tajné služby proti skutečným i domnělým nepřátelům státu, politické vraždy a vypjatý nacionalismus vytvořily prostředí, ve kterém bohatli ti nejdravější a účty si mezi sebou vyřizovali prostřednictvím najatých zabijáků. Vyšetřování atentátu na Zorana Djindjiče ukázalo, že těmi zabijáky byli často příslušníci elitních policejních jednotek nebo přímo agenti tajné služby - ti, kteří nakonec také zastřelili Djindjiče. Tzv. zemunský klan, který měl podle obžaloby atentát vymyslet a naplánovat, nese název podle bělehradského předměstí Zemun, na kterém je jedno z největších balkánských tržišť, kde se i v dobách tvrdých sankcí vůči Jugoslávii dalo koupit vše - od špendlíku po lokomotivu včetně nejmodernějších zbraňových systémů.

Bělehrad je stále podle mezinárodních organizací jednou z křižovatek mezinárodního obchodu s lidmi, zbraněmi a drogami. "Organizovaný zločin a korupce jsou skutečnou překážkou demokratické stability, vlády práva a ekonomického rozvoje," uvádí zpráva Evropské komise o balkánských zemích, které jako Srbsko mají zájem o evropskou integraci. "Evropskou unii toto velmi znepokojuje." Nejbohatší podnikatelé v Srbsku za vlády Miloševiče i po jeho pádu využívali četných děr v zákonech a nejistoty, stejně jako úplatnosti státních úředníků. Pokud se někdo stal úspěšným a bohatým, okamžitě vzbudil pozornost podsvětí. Policie a úřady nad aktivitami podsvětí přimhuřovaly oko za služby, které mafie režimu poskytovala - pašování zboží, zabíjení nepohodlných svědků či novinářů. Rozlišit, kdo je agentem tajné služby a kdo pracuje pro podsvětí, bylo a je často velmi složité. Srbský týdeník Vreme nazval dokonce zvláštní policejní jednotku, jejíž členové dnes stanuli před soudem a jejíž zakladatel a velitel Milorad Lukovi† Legija je považován za strůjce atentátu, "Jednotkou pro zvláštní vraždy" místo oficiálního "Jednotka pro zvláštní operace".

V této činnosti mnozí pokračovali i po změně režimu na podzim roku 2000. Řada velkých byznysmenů, kteří oficiální činností kryli nelegální obchody, přešla na stranu nové vlády a podpořila ji a zároveň si tím zajistila politické krytí a legalizaci svého mnohdy sporného postavení. Mnozí jiní se však začali obávat o svá privilegia, příjmy a mnohým hrozilo vydání Mezinárodnímu soudu pro zločiny v bývalé Jugoslávii nebo vyšetřování domácími soudy kvůli politickým vraždám. To se týkalo především bývalých členů tajné služby a lidí jako Legija. Proto nebylo těžké členy elitní jednotky přemluvit k zorganizování atentátu na premiéra Djindjiče, který pomalu získával kontrolu nad silovými strukturami bývalého režimu a tím ohrožoval i s nimi spojený organizovaný zločin.

Místopředseda srbské vlády Žarko Kora† nevěří, že Legija celý atentát vymyslel sám. "Je těžké věřit, že by pro takovou akci neměl politickou podporu," řekl Kora† deníku Vesti bez uvedení podrobností. Soud, který včera začal, by proto ještě mohl odkrýt některá fakta nepříjemná bývalým i současným srbským politikům.

Zpět na seznam zpráv